Rowan.

Oči se mi prudce otevřou. Paprsky světla mě zasahují přímo do obličeje. Bolestně zasténám. Hlava mi třeští, jako by na ni někdo hrál jako na zasranej buben.

Chvíli trvá, než mi dojde, že jsem ve svém pokoji, v Gabeově domě. Je to něco, co jsme oba dělali. On má pokoj u mě doma a já mám jeden u něj.

Zasténám, vstanu a zamířím do koupelny. Pustím sprchu a vstoupím pod ni. Rukama se opírám o s