Matka se po mém přiznání zhroutí do křesla. Zlomený pohled v jejích očích mě ničil. Zklamaný pohled, kterým mě obdařila, mě málem srazil na kolena.

Travis, který mě dosud držel, mě pouští, jako bych ho popálila. Pomalu ode mě ustupuje, dokud není o pár stop dál.

Vím, že ostatní byli v různé míře šoku, ale na tom mi teď nezáleželo. Ne když se na mě moje rodina dívala, jako by mě neznala. Jako bych