Kapitola 116

„Jak to myslíte, že upadla do kómatu?" ptá se Theo s nezaměnitelným chvěním v hlase.

Mé srdce opět bušilo o žebra. Měl jsem pocit, že se chce probojovat skrz mou zasranou hruď.

Snažím se jasně myslet, ale je to, jako by můj mozek nemohl fungovat. Čas se zpomalil, když doktor mluvil. Slyšel jsem jen zvonění v uších.

Krok zpět a padám na sedadlo, které jsem uvolnil. Gabe a můj táta mi p