Vyhlédnu ven a zalapám po dechu. To místo bylo éterické. Otevřený prostor s bujnou trávou a pravděpodobně desítkami různých květin. Ale ani to se mi nelíbilo nejvíc. Byl to výhled. Tisíce hvězd se třpytily, jako by schvalovaly toto rande.

"Líbí se ti to?" zeptá se Rowan, a mou jedinou odpovědí je kývnutí.

Pomalu vystupuji z auta, vdechuji čerstvý vzduch a kochám se úchvatným, ohromujícím výhledem.