"Pořád ji nemám rád a nemyslím si, že si ji někdy oblíbím, ale chápu mámu," řekne konečně po chvíli. "Tak ji pozvu, ale nečekej, že se s ní budu někdy kamarádit."

Přikývnu a můj úsměv se ještě rozšíří. "Děkuji ti, lásko."

Obejme mě a mé srdce se uklidní. Neobjala jsem svého chlapečka už víc než týden a půl. Bylo příjemné mít ho zase v náručí.

"Miluji tě, maminko," zamumlá mi do hrudi.

Mé srdce se