Emma.

„Musíš z toho pokoje ven, Emmo. Nemůžeš trávit dny zavřená v týhle díře.“ Řekla mi máma, ale ani jsem se na ni nepodívala, protože jsem byla upřená na ten smutný seriál, který jsem sledovala.

Seděla jsem v posteli, pořád v pyžamu, a kolem peřiny jsem měla rozházené svačinky. Měla jsem různé nápoje a vaničku zmrzliny, ve které jsem se momentálně topila. Závěsy byly zatažené, odřezávaly sluneč