Calvin.

„Co to kurva děláš u mýho baráku, Emmo?“ procedím skrz zaťaté zuby.

Byli jsme s Gunnerem zrovna zabraní do malování jeho pokoje, než zazvonil zvonek. Poslední, co jsem chtěl, bylo, aby mě slyšel křičet a sešel dolů jen proto, aby viděl tuhle mrchu.

Vztekle na ni zírám, jak cítím, že ve mně narůstá hněv. Mám zaťaté pěsti a čelist sevřenou, abych nevybuchl.

„J-já,“ nedokončí větu, a to mě se