Jeho tón nedával prostor pro argumenty. Buď souhlasíš, nebo souhlasíš.

"Ano, pane Woode," koktá, strach se jí zračí v obličeji z té okaté výhrůžky.

"A teď zpátky do práce. Neplatíme vás za to, abyste chodili do práce dělat si přátele v naději, že získáte nějaké výhody."

Zrudne rozpaky, otočí se a pospíchá pryč. Ostatní jen předstírají, že neviděli další spršku nadávek.

S tím mě jemně vede k výtahu