„Myslím, že jsem se přeslechla,“ zamumlám nesmyslně.

Můj hlas zní slabě a křehce, jako by zapomněl, jak tvořit slova. Musí to být nějaký omyl – musela jsem se přeslechnout.

Unaveně si povzdechne. „Nepřeslechla.“

Ticho, které se mezi námi rozprostírá, je ohlušující. Srdce mi buší jako o závod, ruce se mi třesou. Všechno teplo, které mě před chvílí obklopovalo, zmizelo a nahradil ho chlad, který se