Nakonec jsem se přestala snažit. Ať si věří, čemu chce, hlavně ať se cítí líp. Už mi to bylo jedno.

"Jocely!" zavrčí Benji, v hlase mu vře hněv.

"To je v po…" Nedokončím.

Žaludek se mi sevře. Najednou se svět prudce nakloní a pak se všechno ponoří do tmy.

Ostrá vůně antiseptik mě přivede zpět. Otevřu oči, ale hned je zase zavřu, protože mě oslepí světla.

Když je otevřu podruhé, tentokrát pomalu, u