Do prdele! Věděla jsem, že jsem s touhle večeří neměla souhlasit. Od chvíle, kdy Noah vešel do dveří, to není nic jiného než zkouška mé trpělivosti a vyrovnanosti.

Rychle od něj odvrátím zrak a soustředím se na holčičku, která spokojeně leží na mé hrudi. Srdce mi buší jako o závod a doufám, že to neslyší.

Vím, proč na mě Noah tak zírá; nechce mě mít poblíž svých dětí. Koneckonců, jsem zlá žena, ta