Ve chvíli, kdy se za dveřmi dvojčat ozve cvaknutí zámku; nečekám. Vpadnu do své pracovny, zavřu za sebou a vytáhnu telefon. Vytočím Sierrino číslo.

Zvedne to na čtvrté zazvonění, zní vyčerpaně. Otřesu se. Neměl bych poznat, kdy je unavená, a nenávidím, že ji dokážu takhle číst.

"Jakou hru to hraješ?" Jdu rovnou k věci.

"Noah?" Zní překvapeně, než si potichu zamumlá: "Sakra. Zase jsem ho zapomněla