Chvíli tam s Lilly jen tak sedíme, obě ztracené ve svých myšlenkách. Venku zašvitoří pták, což mě trochu vyleká.

Lilly nakonec vydechne a prohrábne si vlasy. „Víš, Sierro,“ řekne měkce, „můžeš dál říkat, že ses přes něj přenesla, ale já si nemyslím, že je to pravda.“

Tiše zavrčím a opřu se zády o čelo postele. „Lilly, prosím tě... Proč to sakra prostě nenecháš být? Jsem unavená ze stejného starého