Směje se a na pár minut ten zvuk naplní místnost. Ale pak se zničehožnic její tón změní.

„Jsem ráda, že jsi tady. Miluju, že jsi tady,“ řekne tiše. „Chybí mi maminka, ale když jsi nablízku, není to tak smutné.“

Ta slova ve mně něco hluboce zasáhnou. Hrdlo se mi stáhne a já usilovně zamrkám, abych potlačila pálení v očích. Sehnu se a políbím ji na čelo. „Taky jsem ráda, že jsem tady, zlatíčko. Byly