Sierra.

Probouzím se s tíhou na hrudi, takovou, která sedí přímo za žebry a trochu ztěžuje dýchání. Dlouhou chvíli mžourám do stropu a snažím se pochopit, proč tu stále jsem. Proč jsem souhlasila, že zůstanu. Proč Noah chtěl, abych zůstala, protože nic z toho nedává smysl.

Oči mi zabloudí k hodinám. Je brzy. Dřív, než jsem se poslední dobou budila, a vím, že je to proto, že toho mám tolik na mysli