Pomalu skládám poslední svetr, i když už nepotřebuje znovu skládat. Můj kufr je už z poloviny plný, oblečení pečlivě srovnané, boty zastrčené do rohů. Všechno vypadá uspořádaně. Až příliš uspořádaně na to, jak se uvnitř cítím. Příliš uspořádaně na bouři, která ve mně zuří.

Včera pozdě v noci jsme se vrátili z Paříže. Byla jsem emocionálně i fyzicky vyčerpaná, a tak jsem se rozhodla zůstat na noc.