Noah je dlouhou chvíli zticha. Hledí na mě, jako by mě viděl poprvé. Ticho se natahuje, až začínám uvažovat, jestli tam vůbec ještě stojí. Sednu si a dál skládám oblečení, zaměstnávám své ruce, protože kdybych přestala, možná bych se zhroutila.

Nakonec promluví.

„Není nic, čím bych tě mohl přesvědčit, abys zůstala?“ Jeho hlas je tichý a opatrný.

Zastavím se a pak zavrtím hlavou. „Ne.“

Pomalu vydec