Když vystupuju z auta, zavibruje mi telefon. Přiložím si ho k uchu, přidržím si ho ramenem a odpovím, zatímco si beru kabelku.

„Prosím tě, neříkej mi, že jdeš pozdě,“ ozve se Adrian a z jeho hlasu je cítit vřelost a pobavení.

Včera jsme spolu mluvili a řekla jsem mu, že mi dnes budou sundávat sádru. Slíbil, že před mou prohlídkou zavolá, a musím s hanbou přiznat, že jsem mu tak docela nevěřila.

„N