Probudím se šťastná a na vteřinu nechápu, proč mě na hrudi hřeje místo toho, aby mě tam tížilo. Pak se mi to vybaví: Adrian včera večer před mými dveřmi. Jeho upřímnost, jeho zranitelnost, způsob, jakým se na mě díval, jako by už byl zamilovaný, to, jak mě požádal, abych s ním chodila, a to, jak mě políbil.

Když na to všechno vzpomínám, nedokážu potlačit úsměv, který se mi dere na rty. Po dnech, k