„Sehnala jsem ti právníka. Ozve se ti ještě dneska,“ říká Lilly na druhém konci drátu.

„To není třeba.“

„Jak to myslíš, že to není třeba?“ ohradí se. „Rozhodně potřebujeme právníka.“

Vmáčknu si telefon mezi ucho a rameno, zatímco zápasím se svými balerínami.

„Já už ho mám,“ odpovím a konečně do jedné vklouznu nohou.

„Jak to myslíš, že už ho máš?“ ptá se podezíravě. „A proč zníš, jako bys právě ubě