Vyjdu z místnosti, pořád ve mně vře vztek.

Vážně, co k čertu čekal? Že mě to nějak dojme? Že mu najednou odpustím? Že roky ponížení, bolesti a vzteku se prostě rozplynou jen proto, že konečně odhalil pravdu?

Nedokážu vůbec pochopit, proč si myslel, že to, že mi tohle řekne, něco změní.

Možná by to změnilo na střední... to by to znamenalo všechno. Sakra, možná by na tom záleželo i na univerzitě. Al