„C-cože?“ vykoktá teta Ava. „Co jsi to řekla?“

Stojím tam přikovaná k podlaze, v hlavě mám najednou prázdno.

Srdce mi buší tak hlasitě, že mi to rezonuje v uších, každý divoký úder přehlušuje všechny ostatní zvuky v místnosti.

V podpaží mi vyrazí pot a po páteři mi začne stoupat panika, pomalu a dusivě.

Panebože. Panebože.

Oči mi sjedou k roztříštěné sklenici u nohou tety Avy, citronáda se rozlévá