Yvonne mírně zatřásla taškou v ruce. „Moc toho nemám. Jen tohle.“

„Tak pojďme.“ Strčil jednu ruku do kapsy a zamířil ke dveřím.

Yvonne ho těsně následovala.

Sešli dolů současně. Sue na ně čekala v obývacím pokoji. „Pane, paní, smím vědět, zda míříte do rodinného sídla?“

„Ano,“ přikývla Yvonne.

„Šťastnou cestu.“ Sue jim laskavě připomněla.

Yvonne se jemně usmála a opustila vilu s Henrym.

Auto bylo