„Zajímá tě, kde bydlím?” Jak Henry poslouchal Yvonnina slova, pocítil v srdci cosi nepatrného.

Yvonne řekla: „Ano, je to možné?”

Henry zaslechl v jejím hlase jistý druh koketérie.

Nemohl se ubránit myšlenkám na její koketnost. V krku ho trochu škrábalo, rty měl sevřené a tupým hlasem řekl: „Ano.”

Yvonne s úsměvem řekla: „To je skvělé! Tak platí. Zítra ráno přijdu. Měl by sis brzy odpočinout, Henry