Bonnie na vteřinu objala Yasmine a ustoupila, řka: „Jdi domů. Uvidíme se, až získám ten čip zpět.“

Oči druhé jmenované zčervenaly, jak upírala pohled na Bonnie. „Chci ti pomoct, ale je mi líto, že mám zraněnou nohu. Cítím se hrozně a bezmocná ti pomoct.“

Čím víc o tom Yasmine přemýšlela, tím víc se cítila sklíčená. Dokonce plakala. Bonnie z toho ale bolela hlava. Za normálních okolností by ztratil