Yasmin ztěžka polkla. I její hlas byl, jako by jí v krku vyschlo.

„Š-Šéfe, prosím, vezměte mě s sebou. Slibuji, že nebudu dělat žádné potíže.“

„Zapomněla jsi? Stále jsi v izolaci,“ Ivorův hlas byl chladný a z jeho očí vyzařoval mrazivý lesk. „Neříkal jsem snad, že bez mého svolení nesmíš odejít?“

*Byl jsem na Yasmin příliš mírný. V minulosti, i když často neposlouchala rozkazy a jednala impulzivně