„Bonnie může být zaneprázdněná, ale není tak zaneprázdněná, aby si nenašla čas tě navštívit.“

Ivor o tom přemýšlel. Vzpomínal na své dřívější úvahy, a v očích mu zablýsklo tlumené světlo.

Potom se podíval na Sigmunda a řekl: „Vyrážím, dědo.“

„Cože?“ To Sigmunda ohromilo. „Proboha živýho, Ivore, vždyť jsi se teprve vrátil. Kam jdeš?“

„Hledám Bonnie,“ řekl Ivor a spěšně odešel.

„Nezačínej s ní hádku