„To není třeba,“ řekl Ivor, když se přiblížil k Bonnie.

Všimla si, jak na ni zírá, a cítila se mírně nepříjemně. I tak zůstala klidná, když se zeptala: „Jak to myslíš?“

Ivor se ušklíbl a řekl: „Myslím, že se můžeme osprchovat společně. Ušetří nám to rozhodování, kdo půjde první.“

‚Věděla jsem, že s ním není něco v pořádku!‘

Bonnie se zachvěly rty. Pak jí v očích problikl náznak hravosti, když ji n