NOAH

Už je to víc než týden, co Sam zmizel z mého dosahu, a začínal jsem se bát. Bál jsem se, že jsme ho poslali na sebevražednou misi, ale táta říkal, že kdyby byl mrtvý, poznali bychom to.

Zrovna trénuju, když ho najednou ucítím, a je naživu!

Tak se soustředím, že nevidím, jak se ke mně blíží Enzova pravá ruka, a než se naděju, sedím na zemi.

„Sakra, promiň, Noahu,“ říká Enzo, ale já se směju.