„Ach, tenhle chlapec je tak hodný kluk!“ pomyslela si sekretářka, když Andyho odnesl někam do stínu.

Vedle nich se dívka se slzami v očích snažila promluvit: „Není to Andyho vina. Zůstala jsem pozadu, proto jsem ho najednou zatáhla.“

Pan Hunt ji chlácholil: „Už neplač, jen si musíš dávat pozor.“

„Pojďme si sem sednout,“ řekl sekretář a posadil Andyho na kamennou lavičku autobusové zastávky.

Když s