"To bylo tak divné."

Poté, co Wanda opustila kancelář, Jacob zůstal sedět na židli, otáčel se a zamyšleně si mumlal: "Proč jsem v právě teď v tváři slečny Lewisové zahlédl blaženost mladé zamilované ženy?"

Byla to pravda a i ostatní zaměstnanci byli zmatení.

Vždyť je to přece už matka, jak se dokáže tak sladce usmívat? Zůstala po tom jen divná pachuť…

"Nekoukejte se jen tak. Všichni máte šanci, ví