Wendell nečekal, že narazí na Kena.

Věděl, že i kdyby se Ken vrátil do Silverlaku, nestráví tam noc. Dnešek byl ale výjimkou.

Wendell se, cítíc se provinile, podrbal na nose a vykouzlil nucený úsměv, řka: „Pane Swansone, co to povídáte? Vy nyní řídíte společnost a slot na makléřské konferenci vám přirozeně náleží. Nebyl bych hoden se jí zúčastnit.“

Navzdory svým slovům Wendell vnitřně vřel hněvem.