Z nějakého důvodu měla Mabel pocit, že tu dámu v černých večerních šatech už někde viděla. Byl to nevysvětlitelný pocit známosti, jako by ji Bůh sám poslal do její cesty.

Ať se ale snažila sebevíc, Mabel si nemohla vzpomenout, kde ji už dřív viděla.

Jak zvláštní…

Mabel si zmateně podrbala hlavu.

Vtom se ozval známý hlas.

„Mabel? Ty jsi tu taky?“

Mabel ztuhla v zádech. Ten hlas patřil…

Rychle se ot