Lilina perspektiva

Otočila jsem se prudce, abych uviděla profesora Xandera, jak nade mnou stojí s hlubokým zamračením. Byl bez trička a místo maskáčových kalhot, které měl na sobě před sprchou, měl teď džíny. Po krku a potetovaném trupu mu stékaly kapky vody.

Pořád jsem držela jeho zápisník, ale můj pohled se od něj neodlepoval.

"Ptal jsem se tě na něco," procedil skrz zuby. "Můžu ti s něčím pomoc