Lilin pohled

„Ahoj, Lilo Fazolko. Jak se cítíš?“

„Tati!“ vykřikla jsem šťastně, když do nemocničního pokoje vešel můj otec. Nečekala jsem, že tu bude, ale byla jsem tak ráda.

Přišel k mé posteli, objal mě a pevně mě držel v náručí.

„Jsem v pořádku. Pořád se cítím trochu slabá po oměji a můj vlk ještě spí. Ale cítím ji tam, takže úplně pryč není,“ řekla jsem mu. „Doufám, že se časem probudí, jak ří