Enzův pohled

Selene mě popadla za ruku a vytáhla mě po schodech z kobky, nechávajíc Xandera hnít v jeho cele.

Dobře mu tak, pomyslel jsem si.

Byl to blázen a neměli jsme ho tak dlouho rozmazlovat. Mlel páté přes deváté ode dne, kdy se objevil. Max byl čím dál neklidnější s vědomím, že bychom měli hledat naši družku. Skutečnost, že jsme ji nemohli cítit skrze naše pouto, nás oba doháněla k šílenstv