Jejich hlasy byly zkreslené a ozývaly se, jako by byly v tunelu. Všechny zněly vzdáleně. Aviny myšlenky jí vířily v hlavě a nedávaly smysl. Srdce jí tak silně bušilo na hrudi, že neslyšela nic jiného.

Otočila se od nich, aby otevřela dveře, ale ty se ani nehnuly.

Byla uvězněná.

A oni k ní stále mluvili, obklopovali ji, jejich starost byla těžká ve vzduchu. Jak to mohla cítit?

"Pusťte mě ven!"

Nevě