Ava znovu otevřela zadní dveře a zamračila se na vlka opírajícího se o strom na kraji lesa. Bylo dávno po poledni a od jejího otce ani od lidí, se kterými odešel, nepřišla žádná zpráva. Nyx zavrčela, neklidná. Měla od začátku poslouchat svého vlka.

Nyx nebyla příliš upovídaná, ale dokonale chápala emoce svého vlka. A nepomáhalo jí, že něco jiného v ní doutná těsně pod kůží, připravené vybuchnout.