Po večeři vyšli ruku v ruce.

Wanda, dívajíc se na tu velkou ruku, která ji držela, pocítila náhlý příval dojetí.

Byla vděčná Bohu, že toho dne na tom místě potkala Nelsona. Za boží milosti se to stalo.

Tehdy o tom moc nepřemýšlela. Chtěla jen najít poctivého muže, o kterého by se mohla opřít a uklidnit tak i svého otce.

Musel to být jejich osud. Jak praví staré české přísloví, "jak si kdo ustele,