Mluvím se Samanthou, když mě George vyruší tím, že neohlášeně vejde do mé kanceláře. Z jeho chování poznám, že je rozrušený. Kárá mě, jako bych byl dítě. Neuvědomuje si ale, že já jsem tady šéf. Snaží se udržet Samanthu v kanceláři, aby si mohl promluvit, ale cítím její nepohodlí. Není třeba, aby tu byla, tak ji nechám odejít. Nemusí být součástí rozhovoru, který povedu s Georgem.

„Kámo, seš snad