Když s Matthewem opouštíme nemocnici, nemyslím na nic jiného než na tu pusu. Jak může muž jako on způsobit tolik zmatku? Je to, jako by pokaždé, když se snažím vytvořit si odstup, on našel způsob, jak ty bariéry prolomit. Je to přinejmenším šílené.

„V bytě je všechno zařízené. Odpoledne přijde sestra zkontrolovat Auroru. Chci, abys byla v klidu.“

„Děkuji, to je od tebe moc laskavé,“ řeknu mu upřím