Už pár hodin sedím u svého stolu a čtu nejnovější verzi svého návrhu, ale myšlenky se mi neustále vracejí k rozhovoru, který jsem dnes ráno vedla s Matthewem. Jeho polibek stále přetrvává a jeho vůně je mi prakticky vrytá do mozku. Je to vyčerpávající, ale jen v tom dobrém slova smyslu. Nikdy jsem si nepředstavovala, že touha, kterou k němu cítím, může být tak vše pohlcující.

„Ahoj,“ zvednu hlavu