Anna vypadala rozpačitě.

Byla nasraná. Její tvář zrudla jako jablko zralé k utržení.

Jdi si to prožít znova!

Bylo to poprvé. Prostě si to tak vzal, a ještě měl tu drzost nechat jí šek!

Teď se sama pochválila za slova, která na ten šek napsala, byla to ta nejjednodušší pomsta, jakou kdy zažila.

Zuřivě na něj zírala a zamumlala: „Co se tam dá prožívat? Byli jsme tam jen náhodou…“

„Co jsi říkala?“ Li