Anna hluboce spala.

V té nejčernější tmě, bez oken a světel, byla naprosto odříznutá od vnějšího světa.

Měla dlouhý sen.

Ve snu se nacházela v temném, prázdném prostoru.

Nikde nikdo, jen prázdno a mlha. Mechanicky se posouvala vpřed, chtěla se zastavit, ale nemohla.

Náhle se před ní objevil slabý záblesk světla.

Srdce jí poskočilo radostí, rychle se k němu vydala, ale zastavil ji překrásný, jemně