Kapitola 569: Ostrá bolest

Anna nemohla jasně rozeznat, kdo kráčí z toho bílého světla, ale cítila, jak se jí pronikavé oči upřeně dívají.

Nedokázala udržet oči otevřené a pevně se tiskla k Ethanovi, mžourajíc na postavu kráčející v silném světle.

Jeho tvář byla skrytá v temném stínu protisvětla a vyzařovala chladnou auru, jako šelma připravená k boji.

Anna podvědomě popadla Ethanovu ruku vedle se