Do druhého rána jsem trochu zmírnila paniku. Pořád jsem byla nervózní, ale zavolala jsem do nemocnice a přesunula schůzku se sestrou Irene na dnešní odpoledne.

Jediné, co jsem mezitím mohla dělat, bylo nemyslet na Ashera. Vůbec. Protože jsem měla všechny myšlenky na Ashera zakázané až do odvolání, zastavila jsem se v obchodě koupit sušenky a pak jsem šla na Lamarovu kolej.

Protože bydlel ve stejné