Kapitola 37

„Ne, do prdele, protože jednoho krásnýho dne, brzy, si tě vezmu,“ zavrčí. „A nenech se mýlit, ty malá děvko, budeš mě o to prosit,“

Jsem stejně tak rozzuřená jako vzrušená. Plně si uvědomuju, že pod touhle sukní nemám kalhotky.

„Masone, prosím,“ kňourám, sama si nejsem jistá, o co ho vlastně žádám. Vrazí mi nohu mezi ty moje a donutí mě trochu roztáhnout nohy. Vyhrne mi sukni, takže js