„Slyším tě, svýma ušima. Jak tě slyším?“ Luke zalapá po dechu.

„Protože ničím tohle zatracené místo,“ procedím skrz zaťaté zuby, zatímco od sebe odtlačuji temnotu. Umístím světla na strop a náhle se mi rozjasní zrak, když se kolem nás odhalí nenápadná chodba. Je to ten nejkrásnější nudný pohled, jaký jsem kdy viděla.

„Do prdele! Vidíš to, nebo zase halucinuju?“ zvolá Axel.

„Vidím to. Josie, ty abs