„Omluvím tvou absenci na hodinách, které jsi zmeškal,“ říká Axel, když jdeme směrem k hlavní budově.

„Děkuji ti za všechno,“ říkám a nastavuji ruku.

Axel se usměje a pak mi pevnou stiskne nabízenou ruku. „Žádný problém. Jsem ještě radši, že jsem pomohl, teď, když vím, že jsi pouto mé dcery.“

„Doufám, že to nic nezmění. Nemyslím si, že jsem připravený s našimi sezeními přestat,“ přiznávám.

„Mění to