Zdálo se, že Byron si situaci vůbec neuvědomuje. Jak ji pozoroval se zavřenýma očima, její dlouhé řasy se jemně chvěly jako křídla motýla.

Bledé tváře jí polil jemný ruměnec a malé, jemné rty měla stisknuté v plachém výrazu.

Oči mu ztmavly, když se naklonil k Maevinu uchu a zašeptal: „Maeve, když mi trochu polichotíš, možná tě nechám nakouknout.“

Maeve to zaskočilo.

„Kdo by se na vás chtěl dívat?“